VOLBÁCH V ROCE 2010 ZÍSKALO 16 % HLASŮ.
Lyžařský svah – bude nebude
Rád bych se vrátil k poslednímu zasedání zastupitelstva v roce 2011, jehož hlavním bodem programu bylo schválení nového územního plánu. Ten je v mnoha svých ohledech skutečně přelomovým. Překvapivě se ale zdá, že média i veřejnost snad nejvíce zaujala ta část územního plánu, která se týká možnosti prodloužení lyžařského svahu a umožňuje stavbu čtyřsedačkové lanové dráhy na vrchol kopce Barabáš.
Pro mnoho lyžařů, a já se k nim počítám, zpráva na první pohled pozitivní, pro jiné méně. Každopádně tak zastupitelstvo schválením příslušných ploch v územním plánu dalo najevo svou podporu soukromé podnikatelské aktivitě, která počítá s nemalým přísunem finančních prostředků z Evropské unie v řádu mnoha stovek miliónů korun. Aktivitě, která by pro mnoho lyžařských nadšenců ze Zlína a okolí znamenala sen – 700 metrový svah přímo v centru krajského města. Aktivitě, která by snad mohla zvýšit zájem o návštěvu Zlína nejen v zimě, ale díky plánované bobové dráze a dalším atrakcím také po zbytek roku.
Při debatách o dotčených plochách jsme si také uvědomovali veškerá negativa, která ze záměru plynou. V územním plánu jsme proto většinu těchto ploch podmínili vypracováním územní studie (pořizuje se dle Stavebního zákona a musí být projednání s veřejností a zaregistrována), která bude zohledňovat dopady projektu na infrastrukturu města a bude je řešit. Zejména se to týká dopravní dostupnosti, parkování, napojení kanalizace atd. Město bude po investorech zcela jistě požadovat záruky, že nedojde k destabilizaci, případně sesuvu terénu v místech odlesnění. Ostatně tato podmínka je také uvedena u návrhové plochy pro sjezdovku v územním plánu, stejně jako podmínka vypracování hydrogeologického posudku, neboť zásadní bude také přístup k hospodaření s vodou. Je jasné, že drtivá většina sněhu, po němž se budou prohánět lyžaři, bude uměle vytvořena, navíc v obrovském množství, které umožní překonání výkyvů počasí v naší nadmořské výšce a zachová areál v provozu i během teplých zim. Tání takového množství sněhu bude velkým problémem, který bude třeba také řešit s ohledem na možné zaplavování městské kanalizace. Před schválením ploch byl také vypracován posudek SEA (posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí – zkratka anglického Strategic Environmental Assessment), z jehož závěrečného hodnocení vyplynulo, že opatření pro předcházení negativním vlivům je možné konkretizovat až ve stupni zpracování přípravné dokumentace. Vzhledem k rozsahu, určení a umístění záměru je nutno hodnocení doplnit odborně provedeným hydrogeologickým posudkem (svážné území) a vizualizací záměru, který prokáže, že nebude narušena krajinná dominanta kopce.
Diskutabilní může být i role města v celém projektu. Z rozpočtových výhledů, které máme už dnes k dispozici do roku 2015, je zřejmé, že finanční podpora podobných investic ze strany města bude přinejmenším složitá. A očekávané finance z Evropské unie? O nich se dá v dnešní době spíše spekulovat než s nimi počítat.
To všechno jsou zadání, se kterými se teď musí vypořádat hlavně investor celé akce. Ten bude muset městu a evropským úředníkům ukázat, že jeho projekt je životaschopný, realizovatelný a hlavně vlídný ke Zlínu a okolní krajině. A bude to muset ukázat hlavně jeho občanům, kteří vlastně ze svých daní, ať už putují do městské nebo evropské kasy, celý projekt nakonec zaplatí.
