VOLBÁCH V ROCE 2010 ZÍSKALO 16 % HLASŮ.
JOSEF NOVÁK: Zakleté chodníky, aneb z cizího krev neteče
V pondělí 23.8.2010 jsem se vrátil z výběrového řízení na čtyři přílucké chodníky, které KMČ Příluky vybrala do svých priorit na rok 2010. Jedná se o chodníky Pančava - točna MHD, Pančava – Nad Pramenem, Pančava - Boněcko a ulice Dřevnická. Byli jsme tam spolu s dalšími dvěma členy přílucké komise jako pozvaní hosté, abychom si udělali obrázek, jak to všechno vlastně probíhá. Výběrová komise byla složena ze tří zástupců magistrátu města Zlína (MMZ). Nabídky poslalo 5 firem. Jejich nabídky se pohybovaly od 1.034.000 až po nejvyšší, která byla za 1.900.000 korun. Výběrová komise si velmi pochvalovala tu nejlevnější nabídku, ale nám se zdálo, že je to pořád moc peněz za "málo muziky."
Nejsem expert na chodníky, ale zkusím selským rozumem posoudit, zda je tato nejlevnější nabídka výhodná, či nikoliv. Z realizace chodníku na Pekárenské ulice máme jako zpětnou vazbu sumu 1800 korun za 1m2. To je cena skutečného stavu v projektových cenách, takže čert vem všechny dodavatele, neboť do této částky by se měli v pohodě vejít. Protože na chodníku v ulici Dřevnická na Bartošce jsou vzhledem k bezbariérovému vstupu na zastávce MHD dražší obrubníky, zaokrouhlíme cenu za 1m2 na 2000,- korun. Celková plocha chodníků je cca 350m2, takže vynásobením se dostanu k částce 700 000 korun. Rozdíl proti ceně z výběrového řízení je 334.000 korun. Z rozdílu jsem byl mírně v šoku, neboť zhruba tato úspora mohla být použita na další investice.
Většina soukromých investorů běžně opakuje výběrová řízení dvakrát, třikrát, aby zmáčkla dodavatele zakázky na přijatelnou cenu, ovšem úředníkům z odboru dopravy MMZ takové počínání nic neříká. Vždyť to nejsou jejich peníze. Chybí mně v tom pořád nějaký osobní zájem. Každý úředník, který vydává finančními prostředky, by je měl vydávat tak šetrně a hospodárně, jako by byly jeho vlastní. Zatím se výběrové komise chovají dle pořekadla "z cizího krev neteče".
Pro úplnost dodávám, že projektant nacenil zakázku zhruba na 3300 korun za 1m2. Ostatní soutěžící měli za 1m2 cenu 4300 až 5400 korun, což už já považuji z říše sci fi. Konečně se začíná ve státní správě šetřit, ale zlínští úředníci odboru dopravy se tetelí blahem nad cenou 3000 korun za 1m2. Stále nemohu pochopit, jaký je kromě ceny, vlastně rozdíl mezi městským a soukromým chodníkem. Skoro si myslím, že dodavatelé zakázek používají dvojí metr: jedním měří státnímu sektoru a druhým všem ostatním. Zkuste nabídnout soukromému investorovi takovou cenu za 1m2 chodníku např. kolem rodinného domu a vyrazí s vámi dveře. Ovšem na MMZ je budete mít s takovou cenou stále otevřené.
Překvapuje mě, že takové jednoduché analýzy nejsou schopni úředníci z oboru dopravy MMZ. Chodníky nejsou nic složitého a orientačně se z ceny za 1m2 dá vycházet. Jsou to v podstatě kupecké počty a v konečném výsledku vedou k nemalým úsporám. Kolik takových drahých chodníků se nachází ve městě Zlíně, nevím, ale myslím si,
jich rozhodně nebude málo.
