VOLBÁCH V ROCE 2010 ZÍSKALO 16 % HLASŮ.
KAUZA: Billboardy M.O.R. staženy na pokyn radního
Aktualizace: Přečtěte si, co ve věci této kauzy napsal Pavel Jungmann do MF Dnes, sekce Zlín, 13. října.
Další článek na toto téma byl uveřejněn také na webu Zlin.cz (14. října)
(na základě vývoje kauzy bude článek průběžně aktualizován)
Napadlo by vás někdy, že radní - nebo jen jeden radní - mohou rozhodovat dokonce o tom, jaký billboard se ve Zlíně objeví a jaký ne? Připadá vám to absurdní?
Kdepak, píše se říjen 2010 a hnutí za Morální Očistu Radnice zahájilo poslední vlnu své kampaně založenou na vtipu s pračkou, pracím práškem M.O.R. a heslem "VYPERME ŠPÍNU Z RADNICE". Tento text tam přitom není náhodou. Souvisí s naší snahou očistit radnici.
Billboardů, pravda, nemáme tolik jako ostatní zámožné strany, ale dali jsme si záležet na výběru jejich umístění. Zvolili jsme tedy například místo u sportovní haly NOVESTA, u zimního stadionu Luďka Čajky nebo na Velkém kině. Plochy jsme řádně objednali, a tak došlo počátkem října k jejich polepu dle našeho zadání. Výlep měl trvat po dobu jednoho měsíce (tj. nejkratší doba). Do tří dnů však byly naše "pračkové" billboardy pryč a místo nich se objevila nekonfliktní - a hlavně nevolební - reklama. Začali jsme se tedy ptát, kdeže jsme tedy zmizeli a proč.
Opakoval se stejný scénář, jaký jsme znali již ze srpna, kdy jsme zahájili kampaň "M.O.R. na radnici". Tenkrát nám byl proti naší vůli přelepen billboard na Velkém kině. Vše probíhá asi tak, že telefon zvedne jeden nejmenovaný zlínský radní, který zavolá nájemci ploch (reklamní agentuře) a nařídí okamžité odstranění plakátů M.O.R.u. Nájemci je zároveň sděleno, že v opačném případě budou všechny nájmy ploch na místech vlastněných městem přímo či nepřímo (prostřednictvím subjektů s účastí města) vypovězeny. Nájemce pak má na výběr. Buď plochy objednavateli ponechá, avšak vyslouží si tím výpověď z nájmu, anebo radnímu vyhoví, billboardy přelepí a může i nadále podnikat.
Vzhledem k tomu, že dnes už žádný náš billboard na budově Velkého kina, u zimního stadionu ani u sportovní haly nevisí, je zřejmé, která varianta u nájemce ploch zvítězila.
Z uvedeného příběhu plyne ponaučení, že ve Zlíně je nutné nejdříve zajít za radními, resp. aspoň za jedním z nich, který skutečně rozhoduje, a zeptat se ho, jestli si s jeho svolením můžete zrovna tento billboard vylepit zrovna v této podobě. Teprve pak se můžete vydat do reklamní agentury a u ní si schválený polep objednat. Nedej bože, tento postup obejít. Pak se totiž teprve začnou dít věci.
Nejsem sice úplný pamětník, ale jakýsi rok už mám a pamatuji i dobu, kdy u nás všechno bylo do ruda. Tenkrát se stejným praktikám říkala cenzura a o demokracii jsme tenkrát jenom snili. Dnes ji prý máme, ale toto je její výsledek. Kam se poděla svoboda slova?
Vypadá to, že o tom, co se bude ve Zlíně dít, rozhodují jednotlivci a zasahují do života nás všech. Billboard je jenom zrnkem v hromadě písku.
Vyprat špínu z radnice může skutečně někomu vadit, ale jestli je všechno čisté, není se čeho obávat.
Eva Štauderová
Pavel Jungmann
